1) Motivace
Než začneme se čtením knihy, motivujeme žáky jednoduchou
aktivitou, která je vhodná pro vcítění se do děje.
- Děti budou mít za úkol
zavřít na chvíli oči. Každému z nich nalepíme na čelo barevné
"lepítko" (lze nahradit přišpendlením barevného štítku na záda a podobně).
Počet barev závisí na tom, kolik skupin potřebujeme vytvořit. Zcela nám
postačí tři barvy. Vybrané dítko označíme barvou, kterou nebude mít nikdo
jiný, než on. (Zde je potřeba dát pozor na zvolení správné osoby, musíme
děti velmi dobře znát a označit někoho, kdo není v kolektivu na
okraji, naopak spíše člověka, který je sebevědomý, v kolektivu oblíbený
a nemá problém hovořit o svých pocitech.)
- Když jsme hotoví, dáme
pokyn, aby děti oči otevřely. Jejich úkolem je vytvořit skupiny podle
barev. Nemohou si však prozradit, kterou barvu kdo na sobě má. Děti se
začnou seskupovat, chytat, odstrkovat ty, co nepatří ke stejné barvě. Po
chvíli nám v prostoru začne bloudit jediný z nich. V tu
chvíli aktivitu zastavíme. Zeptáme se dítěte, které zůstalo nezařazené,
ale i ostatních, proč si myslí, že tomu tak je (velmi brzy přijde na to, že
nemá barvu ani jedné ze skupin, ale svou vlastní). V odpovědích se
často vyskytuje opodstatnění, že je "JINÝ/JINÁ", což se nám velmi hodí pro
další práci.
- Požádáme děti, aby si nyní
sedly do kruhu na koberec. Budeme klást otázky tomu z nich, který měl
v úvodní aktivitě jedinečnou barvu.
- Jak si se cítil/a
v průběhu úvodní aktivity, když tě ostatní skupiny posílali pryč,
protože k nim nepatříš? Bylo ti to nepříjemné? Zkus pár slovy popsat
své pocity.
- Nyní položíme doprostřed
kruhu knihu Strakáč a Tioni a opět se ptáme, tentokrát celé skupiny.
- Co má společného chlapec
z obálky s ....... (doplníme jméno dítěte, které bylo hlavním aktérem
úvodní aktivity)?
- Časté odpovědi: Je jiný,
odlišný, bude se cítit sám, ostatní ho nebudou chtít kvůli jeho vzhledu
přijmout mezi sebe...
2) Otázky před čtením
- Popiš vzhled chlapce na
obálce. Souvisí nějak s názvem knihy? Ví někdo z vás, proč má na
sobě bílé flíčky? (Někteří mohou nemoc vitiligo znát, pokud ne, můžeme
s ní děti lehce seznámit.) Dojdeme spolu tedy k tomu, že chlapec
na obálce je onen Strakáč.
- Kdo je Strakáč už tedy
víme. Ale kdo je nebo jsou Tioni? (Zde se pokusíme dovést děti
k rozklíčování dokonalé slovní hříčky, a to spojení zájmen Ti + Oni,
tzn. někdo cizí, jejichž jména neznáme. Děti velmi dobře vycítí negativní
emoci, odvodí, že se bude jednat o ty, kteří se Strakáčem nebudou chtít
kamarádit...)
- Na obálce se ale Strakáč
usmívá, naznačuje nám tím něco?
- Pojďme se tedy podívat,
jak to se Strakáčem bylo....
3) Otázky při čtení
- Co udělal, jak reagoval
Strakáč, když na svém těle objevil skvrny?
- (Lekl, se. Křičel na ně,
ať jdou pryč. Ptal se, co po něm chtějí.
- (Předvídání než otočíme
sránku) Co myslíte, co budou na Strakáčovy skvrny říkat spolužáci?
- (Propojování já-text) Jak
by ses zachoval ty sám? Znáš někoho s podobným vzhledem?
- Nejprve si změn
nevšímali, ale pak Strakáče začali označovat slovy, která se mu nelíbila,
ukazovat si na něj.
- "Batiko! Batiko!" Volali na mě Tioni.
- Umíte vysvětlit, co je to
batika? Pokud ne, můžeme společně vyhledat.
- Strakáč pojmenoval
v ukázce kamarády Tioni. Opět narazíme na slovní hříčku jako na
titulní straně. Měli jsme pravdu? Nenazývá je jmény, protože se mu svým
chováním odcizili...už nejsou přátelé...)
- Se Strakáčem si přestal
hrát i nejlepší kamarád. Proč?
- Řekli mu to rodiče. Zde
se můžeme s dětmi pobavit o vlivu rodičů nebo starších kamarádů. I starší
lidé než já se mohou chovat nesprávně.
- Jak pojmenoval kamarád
flíčky na Strakáčově těle? (Bílé bacily)
- Vypadá kamarád po svém
rozhodnutí na obrázku šťastně? Co mu podle tebe běží hlavou? Na co myslí?
- Strakáč se pokoušel
všelijak skvrn zbavit. Jak? Pomohlo mu některé z řešení?
- Zakrýval je oblečením,
maminka ho natřela opalovacím krémem, táta vymazal skvrny z fotek,
hrál si venku až za setmění.
- Jako poslední vymyslel
Strakáč, že se začne chovat jako Tioni. Ukazoval si na děti a posmíval se
jejich vzhledu. Cítil se tak silnější?
- (Předvídání) Bude se teď
Strakáč cítit silnější? Jaké podle tebe budou jeho pocity?
- Strakáč se dětem omluvil a
představil jim své skvrny. Stali se přáteli.
- Mohl by takto podle tebe
příběh skončit? A co Tioni? Jak by mohl příběh pokračovat? Dáme prostor
odpovědím dětí.
- Tioni se však posmívali
dál. Všem třem kamarádům.
- Dokázali si přesto
nerušeně hrát? Co bys jim poradil? Pomohlo by podle tebe, kdyby si spolu promluvili
o tom, jak se cítí? Ulevilo by se jim? Máš podobnou zkušenost? Pomohlo ti
někdy se svěřit kamarádovi, rodičům nebo někomu blízkému?
- "Jednou jsem si maloval, protože mám barvy rád. A najednou... jsem
se rozhodl, že si pomaluju svoje skvrny. ... z některých bílých jsem
udělal pestré.
... z jiných skvrn jsem nakreslil zvířátka."
- Při které činnosti přestaneš myslet na své
problémy, trápení? Co ti pomáhá? Co jiného než malování bys ještě Strakáči
poradil, aby udělal?
- Strakáčovi kamarádi se
také pomalovali, dokonce si vyrobili kostýmy. Proč?
- Přineslo jim to společné
chvíle plné smíchu a radosti...
- Pak je ale potkali Tioni.
Jak se zachovali tentokrát? Co udělali?
- Dotkli se tří
převlečených kamarádů... a začali se smát.
- Jak se cítil Strakáč teď?
Co mu nakonec pomohlo?
- Konečně se cítil silný,
dokázal si ze sebe udělat legraci, rozesmát a pobavit své okolí.
- Ne nadarmo se říká, že
smích léčí...
4) Otázky po čtení:
- Připomněl ti Strakáčův
příběh situaci z tvého života?
- Byl si někdy svědkem toho,
jak se někdo někomu posmívá? Jak ses zachoval? Zachoval by ses po přečtení
tohoto příběhu jinak?
- Vymyslel bys poučení,
které můžeme v této knize najít?
5) Reflexe:
Jak se dětem lekce líbila, můžeme například zjistit tak, že
nachystáme lístečky s předtištěnými skvrnami, které budou mít za úkol
vybarvit např.:
- žlutá barva: líbila se mi moc
- zelená barva: spíše se mi líbila
- oranžová barva: spíše se mi nelíbila
- černá barva: nelíbila se vůbec
Další náměty:
- výtvarná aktivita po
dočtení knížky - domalovávání flíčků do obrysu lidského těla pomocí vodových
nebo temperových barev podle představ dětí, u menších je vhodná technika
"houbičkování", mohou také na kousky natrhat barevné papíry a nalepit je
- vyhledat zvířata, která
mají skvrny, např. kvůli maskování a podobně
- napíšeme dopis Strakáčovi či
ostatním protagonistům příběhu
- vyhledáme si informace o
nemoci Vitiligo
- můžeme navázat tématem
šikana - jak se zachovat, na koho, kam se obrátit, říci si kontakty...
(Knihu lze výborně využít v kolektivu jako prevenci šikany.)
Knihu Strakáč a Tioni si můžete objednat zde.
Strakáč a Tioni, napsal Daniel Rušar, ilustrovala Adela Režná.